Není důležité, kolikrát v životě jsme se ocitli na kolenou, ale to, kolikrát jsme se dokázali sami z té země zvednout.
Když tancuješ s ďáblem, ďábla nezměníš, ďábel změní tebe...
Každá chvíle je další šancí...
image001.jpg
button-120x240-D90.gif

KONTAKT:

723 521 333

cgaff_lp_pc_250X250.jpg
TOPlist

Publikované články

Proč právě Tochovice a proč koně jsou mi stejně drazí, jako má rodina...
Kdysi jsem tři roky strávil na učilišti "chovatel koní a jezdec z povolání" ve Velké Chuchli, kam jsem se dostal před mnoha lety, poté, co jsem usoudil, že když mám něco doopravdy rád, tak za tím musím jít. Nakonec ale pak došlo k tomu, že jsem na návrh jedné z nějvětších osobností českého dostihového sportu, Ing. Václava Chaloupky, po třech letech v Chuchli přesídlil do dostihové stáje v obci Tochovice na Příbramsku, kde se nachází dodnes i jedna z českých dostihových drah. Nyní sice již mám jiné zaměstnání, ale vždy se do Tochovic rád vracím, protože mám pocit, že tam již patřím navždy, že jsem se již navěky stal jejím dílečkem i její historií. 
Dnes mi to strašně chybí, ale spousta lidí ví, že běžná práce u koní a ve stájích není moc o výdělku, ale spíš o lásce ke koním. A já jsem měl rodinu. Projel jsem s "konibusem" tochovických stájí skoro celou Evropu, dostihová závodiště spousty zemí - Rakousko, Německo, Francii, ale i celou ČR a strávil za volantem s koňmi na palubě stovky kilometrů i hodin. Dnes se vracím do stájí už jen o víkendech, kdy si občas i sám sedám do sedla. I doba slávy této dostihové dráhy už oprýskala a vymizela.....Dny, kdy se zde konalo více jak 10 dostihových dnů ročně a řada aukcí a dražeb je nenávratně pryč a koně zde probíhají cílem pouze v tréninku a u příležitosti svátku Václava na podzim, kdy vlastně dostihový svět přijde Ing.Chaloupkovi tímto způsobem popřát k jmeninám...

Koně které jsem kdysi vezl, nebo které jsem dovezl, jako nové přírůstky například z Francie, nevymizeli všichni z mé paměti....dnes běhají dostihy potomci klisen a hřebců, které jsem kdysi nakládal: Amande Praline, The ala Menthé (se kterou se pojí kuriózní příběh z přepravy do ČR), Mir Sada, Imperfectible, Palomia,.....vozil jsem dlouho na klusácké dostihy skvělou Night Shot, která se stala i "Klusákem roku" a dnes je zasloužilou matkou. Tuhle drobnou klisničku jsem měl i dlouho mezi svěřenými koňmi ve stáji a jezdil ji s řadou dalších klusáků i v tréniku - Bob, Schvatka, Juwell F. Vezl jsem desítky koní pro skvělý nápad Fond pro záchranu koní, který zachránil spousty krásných zvířat před jistou smrtí. Věčná škoda, že tato organizace již není, vždy bych se přimlouval za její pokračování a existenci.
Jen do dostihu jsem si za "Šotku" čili Night Shot nikdy nesedl, mou prací bylo vždy ji perfektně nastrojenou, připravenou a zahřátou přivést na start dostihu. Pak jsem si ji zase bral zpět, většinou opět po vyhraném dostihu, abych ji odstrojil a postaral se o její odpočinek. Podobně jsem i vodil řadu rovinových a steeplechaseových koní k jejich startům. Zejména třeba na dostihové dráze ve Vídni jsem v jeden dostihový den vedl i všech šest plnokrevníků, kteří se mnou přicestovali. Míval jsem pak tu čest, že jsem vodil po dostihu i hodně našich vítězů. Tehdy, už je to dávno, i naši žokejové mívali přání, abych je tehdy vedl na start právě já, snad i věřili, že jim nesu štěstí. Byla takových vítězství v těch letech pěkná řádka a stuhami vítězných koní se v tochovickém konibuse utěšeně plnil panel za mým sedadlem řidiče.
Ing. Chaloupka i dnes trénuje dostihové koně v Tochovicích, přesto, že se počet koní značně s dobou snížil a dávno nedosahuje jejich počet stovky jako kdysi. Najdete tu i jednu z prvních klisen, které kdysi přicestovaly z Francie - známou Amande Praline, která by dnes ve svém věku klidně mohla říkat, že je babička. Na první pohled to na ní ale nepoznáte a tak se vám snadno ztratí v houfu koní, volně pobíhajících po výběhu. Objevila se zde i první hříbata, která zde uvítají první jarní den již zanedlouho. Chystá se naplno spuštění tréninku pro dostihovou sezonu roku 2011 a všichni jistě přejeme, těm krásným a ušlechtilým čtyřnohým stvořením, do jejího průběhu hodně zdraví a také spoustu vítězných proběhnutím cílem. Určitě je návštěva u koní v Tochovicích a tamního dostihového závodiště vítaným zpestřením jarních víkendových dnů a zejména děti takový výlet jistě uvítají.
2011-03-19 00:46:06 | Miroslav Pavlík © www.rozmitalsko.eu
Přírodou Rožmitálska - Díl I. - Příchod jara
Jaro

Jaro

Redakce Příbramsko.eu iniciovala nápad, provést návštěvníky tohoto serveru přírodou v okolí Rožmitálu pod Třemšnem a podrobněji se zabývat faunou a flórou tohoto malebného okolí i přírodního parku Třemšín. Dovolte proto, abych Vás v několika dílech seznámil slovem i obrazem s tím, čeho si mnoho z Vás třeba ani nestačilo povšimnout. Pokračování tohoto seriálu se bude objevovat pravidelně podle toho, jak se bude sama příroda probouzet do jarních dnů, slavit velikonoční svátky, pomalu se posunovat do horkých letních dnů, aby zase s pestrobarevným podzimním listím postupně spočinula pod mrazivě bílou přikrývkou zimy.

Svou procházku Rožmitálem pod Třemšínem jsem vlastně započal přímo na zahrádce, kde vyrašily první kvítky krokusů, roztomile se deroucí k prvním teplejším paprskům slunce mezi stébly zažloutlé staré trávy. Modrá střídá žlutou a v trávnících se objevují drobné květy sedmikrásek a křehké stonky bledulí. To jistě všichni znáte a mnohdy jejich květům ani nevěnujete pozornost. Vlastně sněženky a bledule bývají prvními květy, které se v přírodě i na zahrádkách či trávnících objevují. Mnohdy prorážejí ještě poslední zbytky neroztálého sněhu a tak se jejich bílé květy skoro ztrácejí.

Dalšími nesmělými, které je brzy následují, jsou již zmíněné krokusy v rozmanité škále barev, nejčastěji však v žluté barvě a odstínech modré či fialové. Krokus neboli šafrán patří do čeledi ridaceae, kosatcovité a rodem je Crocus, šafrán. Latinsky je nazýván Crocus chrysanthus a patří mezi cibulovité rostliny.
Málo lidí však možná ví, že chráněnou bylinou je bledule jarní, 15 - 30 cm vysoká vytrvalá rostlina s podzemní cibulí, která je obalena šupinami. Stvol je přímý se čtyřmi čárkovitými listy, které nepřevyšují výšku stvolu. Bílý zvonkovitý květ je složen volných okvětních lístků. Bledule jarní kvete od února do dubna. Původně byla rozšířena ve střední Evropě, vyskytuje se i v jižní části Evropy, ve Francii a Itálii.

Všechny tyto květy snadno naleznete na mnoha zahrádkách i volně v přírodě. Obzvláště některé, blíže neupřesněné zahrádky, kolem kterých procházíte, jsou těmito krásami, obsypány jako předzvěst jara, které je již skutečně za dveřmi. Vždyť právě v době, kdy dopisuji svůj krátký článek se přesunulo již datum na 21.března, který je skutečně již tím prvním jarním dnem.
 

Fotogalerie: Křížem krážem rožmitálskou přírodou - Díl I. - Po špičkách přichází jaro
Autor foto: Miroslav Pavlík ©
Z redakce Příbramsko.eu vzešel nápad, abych Vás provedl faunou a flórou Rožmitálska. Vzhledem k tomu, že se často sám toulám a bez fotoaparátu se asi neobejdu, řekl jsem si, že to není špatný nápad a že je to velká výzva. Kdysi jsem přímo v Rožmitále pod Třemšínem pozoroval ledňáčka, drahokam českých vod. Pokusím se jej pro vás nalézt, ale prozatím vezměte, prosím, zavděk procházkou po prvních se objevujících stopách jara...

Procházkou nesmíme opomenout zámecký park, který je sice ještě zanesen, ne právě hezkými zbytky odpadu z doby, kdy byl místem zimních radovánek a prostorem pro sáňkování i první krůčky na lyžích těch nejmenších, ale jistě se i on probere do jarních dnů. Koryto potoka spojujícího Podzámecký rybník s rybníkem Kuchyňkou nemá v těchto dnech zvýšenou hladinu, ale voda v něm ještě proudí s jarní silou. Podzámecký rybník se stal místem pobytu hejna racků a kachny drze žebrají na procházejících kus housky. Mezi kachnami se objevilo i pár lysek černých, které sametově černou barvou kontrastují s pestrobarevnými fraky kačerů. Lyska černá je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu, v městech ji můžeme spatřit především v zimě, kdy se stěhuje na parková jezírka. Je částečně tažná. Část evropské a asijské populace se stěhuje na jih a západ a opouští již zamrzlé vody.

Více zajímavým ptákem, který se usídlil na hladině Podzámeckého rybníka a možná že jste jej ani nezaregistrovali je kachnička mandarínská, přestože je svým pestrým peřím těžko přehlédnutelná. Známá Wikipedie o ní říká toto: Kachnička mandarinská (Aix galericulata) je malý vrubozobý pták z čeledi kachnovití. Pochází z Asie, kde v současné době obývá Amur, Sachalin, Japonsko, Mandžursko, Čínu a Severní a Jižní Koreu. Do Evropy byl dovezen během 18. století jako ozdobný pták, v současné době zde volně hnízdí mimo Britských ostrovů 850-3000 párů, dalších asi 7000 ptáků žije volně na území Velké Británie.
Samec kachničky mandarinské ve svatebním šatu patří mezi nejzdobnější a nejkrásnější ptáky světa. Má vysokou chocholku, péra zlaté barvy a pár jasně žlutých čepelí tvořených širokými vnitřními prapory křídelních krovek. Tyto čepele mají čistě ornamentální funkci a samec je může vztyčit nad boky. Samice a samci v prostém šatu jsou většinou olivově hnědí. Nenápadně zbarvenou samici ale snadno poznáme dle úzkého bílého proužku za okem. Jako ostatní kachny sedající na větvích má ostré drápy, které jí pomáhají při pevném uchopení větve, a dlouhý široký ocas, působící jako brzda ke zpomalení letu, když kachnička dosedá na větev. Vyskytuje se tradičně v lesnaté oblastech kolem řek a jezer, na konci léta i zatopená rýžová pole, mokřiny. Často je lze najít i v parcích. Tolik jen krátce z Wikipedie

Procházku jsem zakončil u zbouraných hal Agrostroje Rožmitál pod Třemšínem, dnes Ravak. Jako torzo dnes ční k nebi osamělý komín s čepicí čapího hnízda na svém vrcholu. Hnízdo se upravovalo, aby svou vahou a mohutností samo svou existenci neohrozilo pádem do několikametrové hloubky. Je však otázkou, zda se i letos čáp opět na komíně v tomto hnízdě usadí a nebude podivně seříznuté hnízdo spíše jen pozorovat s obavami a jestli v něm vzbudí dostatečnou důvěru pro hnízdění. Byla by to rozhodně škoda, kdyby se zde neusadil a rozhodl se pokračovat ve své cestě k založení nové generace.

Na své cestě jsem již potkal jen osamělé kotě s pokusem o první předjarní výpravu za dobrodružstvím a tak i jeho snímek Vám v galerii přináším. Doufám, že článek byl pro Vás alespoň trochu zajímavý a nebo že jste se něco nového dozvěděli. Budu se i nadále snažit vám kouzelné okolí a přírodu okolo Rožmitálu pod Třemšínem, příblížit objektivem svého fotoaparátu. Třeba potkáme i ten drahokam českých vod - ledňáčka. Kdo ví?!

Je se na co dívat, když máte smysl tu krásu kolem sebe vnímat a nechat si její kousek ve svém srdci. Tak jako samotný Rožmitál pod Třemšínem s jeho zámkem, rybníky i lesy.

Autor: Miroslav Pavlík ©

Spolupracoval jsem s...., spolupracuji

Také publikuji na informačním portálu PRIBRAM.CZ a pro TV PRIBRAM.CZ nebo NOVINKY.CZ

Řada mých článků i fotografií se objevila na informačním serveru "www.pribramsko eu" a "www.rozmitalsko.eu", "Brdský spoj", kde jsem pracoval jako fotoreportér a šéfredaktor stránek a článků o Rožmitálsku a okolí...

Fotografuji pro místní Sbor dobrovolných hasičů, JPO II. i pro jejich okresní složky a vytvářím pro ně grafický či mediální obsah, jako jsou diplomy, čestná uznání....

Vytvářím a spravuji webové stránky Sboru dobrovolných hasičů v Rožmitále pod Třemšínem a několikery webové prezentace dalších firem i kamarádů...

Fotografie dávám k dispozici i pro prodej Fotobance.cz, odkud je fotografie používána nejen pro reklamu, ale i veřejnoprávní média...
FB_logo_DZ.gif
D7100MIKE1.jpg
logo_Pribram_cz.png
Hasiči Města

Hasiči Města

JPOII.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one